.svg)
Život lidí je odrazem přírody, která je obklopuje. Utváří se celou historii lidského rodu a jeho generační paměť si neseme v kolektivním nevědomí všichni. Na Konicku, Drahanské vrchovině, Konické pahorkatině, všude tam je v životě lidí, aniž by to oni sami dokázali pojmenovat, otisknut les.
RUNARZ
Runářov
Celá oblast se od konce devatenáctého století vylidňuje. Od chvíle, kdy práce v lese a na poli přestala být lákavou životní drahou, mladí lidé odcházejí žít jinam. Tak to tu bylo ostatně vždy. Lidé přicházeli, vypálili les, oseli pole, postavili domy. A pak zas odešli a les se vrátil.
Lidé odcházejí. Je to dobře? Je to špatně? Je to, prostě jen je, jako je les. Vykácíš jej, odejdeš a on se vrátí. Hvězdy, ty zůstaly. Když slunce zapadne, nebe nad Runářovem se rozzáří. Je tiché a hluboké, jako minulost, v níž všechno mizí.
Runářov je místo v čase, v prostoru a v lese. Místo ve světě lesa, kde vládne mysl lesa, kde člověk je jen dočasný a krátký. Snad právě to hledal kdysi Runář, mág, pokoušející se lidským způsobem proniknout do paměti lesa. Stromy s jeho runami už nežijí; to, co se Runář pokoušel najít, je tady pořád.
RUNÁŘOV | OKRES PROSTĚJOV
121 OBYVATEL | 92 DOMŮ
LES | TICHO | HVĚZDY